Stačilo otevřít kredenc a člověk poznal, že je doma. Vůně kávy, mouky v plátěném sáčku, smaltovaný hrnek s odštípnutým okrajem a utěrka přehozená přes madlo trouby. Kuchyně našich babiček nebyla přehlídkou designu, ale měla vlastní řád, zvuky i drobné rituály. Některé věci se vracejí jako retro dekorace, jiné si lidé pořizují kvůli praktičnosti. A část nostalgie je dnes spíš marketing než skutečný návrat ke starému způsobu života.
Co tedy kdysi nechybělo skoro v žádné české domácnosti?
1. Smaltované hrnce a kastrůlky
Bílé, modré, červené nebo zdobené drobným ornamentem. Smaltované nádobí snášelo každodenní vaření, horkou plotýnku i méně šetrné zacházení. Když se někde smalt odštípl, hrnec většinou neskončil v koši. Dál sloužil na brambory, vodu nebo krmení pro zvířata.
2. Sklenice od hořčice jako univerzální nádobí
Po dojedení obsahu dostala sklenice druhý život. Putovala do police s ostatním sklem a sloužila na pití, kompot, knoflíky nebo tužky. Rozpoznat, která sklenice patří komu, bývalo snadné podle obrázku na etiketě, která často zůstala nalepená déle, než bylo nutné.
3. Kredenc s krajkovou záclonkou
Horní část kredence ukrývala talíře, hrnky a zásoby, spodní skříňky všechno od mouky po utěrky. Za sklem bývala papírová nebo látková záclonka, která měla praktickou funkci i dekorativní kouzlo. Kredenc nebyl jen kus nábytku. Byl to přehled o tom, co se doma jí a co už je potřeba dokoupit.