Lev si kompliment vychutná. Když mu někdo pochválí nápad, outfit, výkon nebo způsob, jakým zvládl náročnou situaci, umí se rozzářit a energii vrátit zpátky. Jenže právě proto bývá překvapivě citlivý na chválu, která zní naučeně. Lev, co nesnáší falešné lichotky, nepotřebuje slyšet velká slova. Potřebuje cítit, že za nimi něco skutečně je.
Na první pohled může působit, že mu stačí potlesk. Ve skutečnosti často sleduje detaily: tón hlasu, načasování, výraz v obličeji i to, zda se vaše slova shodují s chováním. Falešný obdiv se mu může zalíbit na několik vteřin, ale dlouho ho neudrží.
Nejde mu o dokonalý kompliment
Lev nečeká, že budete při každé příležitosti pronášet ódy. Mnohem víc ocení konkrétnost. Věta „Tohle se ti povedlo, protože jsi dokázal udržet klid, i když se všechno komplikovalo“ má pro něj větší váhu než obecné „Ty jsi prostě nejlepší“. Přehnaná superlativa bez obsahu mohou znít jako marketingový slogan. A právě současný trend osobního brandingu, v němž se lidé neustále prezentují jako výjimeční, zvyšuje jeho potřebu rozlišovat mezi autentickým uznáním a naučenou pózou.
V běžném životě to poznáte třeba na poradě. Když někdo chválí jeho návrh jen proto, aby si zajistil podporu, Lev zprvu možná poděkuje, ale začne se vyptávat. Co přesně bylo dobré? Jak by se nápad dal posunout? Pokud druhý člověk neumí říct nic konkrétního, obdiv rychle ztrácí cenu.