Každý z nás byl jistě někdy tak zesláblý kvůli nemoci, že padl úplně zesílený na gauč a už nemohl vstát. V takové chvíli, kdy se nám nechce nic dělat, protože ani nemůžeme, nemáme na nic dostatek sil a jen tak bezvládně ležíme a těšíme se, až tyto děsné chvíle odejdou a my budeme moci zase fungovat jako normální lidská bytost, potřebujeme jediné, lásku našich nejbližších, pozornost a to, aby se o nás někdo postaral.
Carter, malý nemocný chlapec
A přesně to potřeboval malý Carter. Jednoho dne onemocněl a nemohl jít do své školky. Jeho matka ho tedy nechala doma. Uložila Cartera na gauč a pustila mu pohádky. Carter celý den odpočíval, protože byl nesmírně zesláblý. Jeho matka musela vyřídit pár záležitostí, a tak na malou chvíli opustila obývací pokoj a nechala malého Cartera na gauči dívat se o samotě na pohádky. Celou dobu přemýšlela, co všechno by se mohlo stát, kdyby se zdržela a její nemocný syn, by zůstal v obývacím pokoji o chvíli déle sám.
- Mohla by se mu zvýšit teplota a celá nemoc se mu zhoršit
- Mohl by dostat hlad a vydat se sám do nebezpečné kuchyně
- Mohl by usnout, spadnout z gauče a nějak si ublížit
Pokračování na další straně