Babička mi vždycky říkala:

Nikdy nedělej unáhlené závěry a rezolutní rozhodnutí. Posaď se, uklidni se. Poslechni si dobrou hudbu, dej si dobré jídlo, usmívej se a zjistíš, že už nebude třeba tento problém řešit.

Babička mi vždycky říkala:

Říkají-li všichni kolem že tento člověk je hlupák, nevěř tomu. Vždy existuje možnost, že mu prostě závidí. Dej si s ním skleničku, nebo něco silnějšího, a až budete oba opilí, tak se teprve rozhodneš, jestli s ním budeš pít znovu anebo ne.

Babička mi vždycky říkala:

Nezapojuj se do hloupých sporů o náboženství, o politice nebo sexuálních menšinách. Nikdy nepřesvědčíš hlupáky, kteří se v těchto tématech přímo vyžívají, a vždycky budeš v pozici poraženého nebo spíše také hlupáka.

Babička mi vždycky říkala:

Nemusíš být pořád tou dobrou. Dobro je relativní pojem a každý na ně má vlastní názor. Buď objektivní a spravedlivá.

Babičky mi vždycky říkala:

Vždycky dej člověku přesně tři šance. Protože tyto tři šance nedáváš jemu, ale sobě. Když si dáš šanci, neunikne ti nic důležitého a naučíš se něco nového. Ale jestli tři šance selhaly, tak ho pošli k čertu a už se k němu nikdy nevracej.

Babička mi vždycky říkala:

Buď hrdá. Ale nebuď arogantní. Hrdost ti přinese důstojnost. Stojí za to se omluvit za chybu. Stojí za to přijmout upřímnou omluvu. Je důstojné dát člověku slovo. Ale není dobré se nad lidi povyšovat a myslet si, že jsi nejlepší.

Babička mi vždycky říkala:

Neboj se udělat si nepřátele. Jsou potřeba, motivují vás. Střez se špatných přátel, budou tě dezorientovat a potáhnou tě ke dnu. (Vsaď se).

Babička mi vždycky říkala:

Seď na břehu a čekej. Čas je zdroj, který je schopný vyřešit vše a vždy.

1
2