Světlo světa spatřila Cecilia s vrozenou srdeční vadou, která způsobila otvory na obou stranách srdce mezi pravou a levou komorou. V pouhých šesti měsících podstoupila menší operaci a ve dvou letech podstoupila první operaci bypassu.
Cecelia mohla žít jako zdravé dítě asi šest let, ale brzy se její srdce začalo zhoršovat. V dubnu 2010 ji vzali na operaci srdce a Cecilia doufala, že se uzdraví, ale to se nestalo.
„Dopadla jsem z toho mnohem hůř, což mě málem stálo život.“
Její srdce na operaci vůbec nereagovalo a srdce se jí zastavilo téměř okamžitě po zákroku. Byl v konečné fázi srdečního selhání a byla držena na jednotce intenzivní péče v bezvědomí a uměle celé měsíce, dokud nebylo rozhodnuto, že potřebuje transplantaci srdce.
Její rodiče chodili domů každou noc, aniž by věděli, jestli bude příští ráno naživu. „Několikrát jim volali, že musí přijít, protože se to blíží ke konci.“
Cecilia byla poté zařazena jako nejnaléhavější pacient na evropském seznamu čekatelů na transplantaci orgánů. Naštěstí se v září 2010 našla dárkyně a poté ji odvezli na 12hodinovou operaci, při které utrpěla další zástavu srdce. Poté byl další tři měsíce na ventilátoru. Ukázalo se, že má problém nejen se srdcem, ale i s ledvinami a také nervové poškození nohy, které mu brání v chůzi.
Byl ošetřen v nemocnici svatého Tomáše v Londýně a personál vystrčil jeho postel na terasu, aby viděl atrakce, jako je London Eye. Mezitím byli po jeho boku jeho rodiče Jo a Vas Adamouovi ve věku 63 a 65 let.
Cecilia vždy doufala, že přežije, i když její šance byly beznadějné. „Spřátelil jsem se a smál se, seděl na stroji na podporu života a vtipkoval. Moji rodiče a nemocniční personál udělali vše, co mohli, aby mi dali vůli žít.
Na Vánoce 2010 se mohl vrátit domů, ale několik dalších let byl častým návštěvníkem nemocnice. Jednou se musel vrátit, aby nechal své matce implantovat ledviny a podstoupil operaci nohy. Tento zásah mu umožnil znovu chodit.
O pár let později, v roce 2014, se rodina rozhodla odjet na dovolenou do Turecka. Cecilia však těžce onemocněla, bojovala s mučivou bolestí hlavy, ale její lékař jí dal povolení k letu. Stále se cítil špatně, ale přičítal to dehydrataci způsobené horkým klimatem. Bohužel jeho bolest nezmizela a degeneroval do bodu, kdy zvracel. Pak se znovu obrátil na lékaře.
Nejprve mu diagnostikovali rýmu a zánět středního ucha, ale když se jeho stav zhoršil, poslali ho na CT mozku – a prý měl nádor na mozku.
„Samozřejmě je to obrovský šok, moje máma málem omdlela, nevěděl jsem, co mám dělat. Všem jsem řekl, že mám nádor na mozku a oni mi řekli, jak jsem dramatická!
Cecilii odvezli soukromým letadlem zpět do Londýna a lékaři jí našli dva nádory v mozku a dva v páteři – všechny související s imunosupresivními léky, které musela užívat kvůli transplantaci.
Cecilia také podstoupila operaci mozku, ozařování a chemoterapii. Naštěstí jsou nyní všechny nádory pod kontrolou.
K prvnímu a osmému výročí transplantace napsal rodině dárce dopis, na který dostal odpověď.
„Když jsem byl mladý, soustředil jsem se na návrat do školy, ale teď jsem o tom moc nepřemýšlel. Měl jsem srdce od cizího člověka, hodně jsem se naučil od jeho rodiny. Myslím, že to je skutečný zázrak. Její otec řekl, že ráda sbírá podivné předměty, stejně jako já. Ona sbírala známky, já panenky. řekla Cecilia.
Transplantaci provádějí chirurgové, před operací chirurg posoudí velikost transplantátu a vhodnost krve a tkání. Pro Cecilii je bušení srdce fyzickou připomínkou toho, že je naživu. Její video zaznamenalo mnoho komentářů od příjemců transplantátu.
„Chci povzbudit více lidí, aby požádali o dárce orgánů, i když jde o výjimku. Je velmi důležité, abyste své přání řekli své rodině.“