Děkuji za vaše služby

Policajt dále řekl, že prostě chtěl Williama stáhnout, aby mu mohl poděkovat za jeho službu. „Chtěl jsem vás jen zastavit a poděkovat za vaši službu,“ řekl. To vyvolává otázku: za jakou službu důstojník děkoval Williamovi. Za druhé, jak věděl, že William prokázal nějakou službu? Mladík netušil, jak se o něm policista něco dozví. Pak ho to zasáhlo…

Nálepka na nárazník to dala pryč

V tu chvíli si William uvědomil, že má na zadní části svého pickupu nalepenou nálepku na nárazníku, která jasně naznačovala, že sloužil v americké armádě. Jakmile si toho William všiml, vřele zareagoval poté, co mu důstojník poděkoval. „Oooh, nálepka na nárazníku, pěkné.“ Nemáte zač, pane,“ řekl William. „Moje potěšení.“ To byl však jen začátek tohoto podivného setkání a policista mu položil několik otázek…

Místo toho, aby nechal Williama řídit, aby mohl pokračovat ve svém dni, policista se o něm chtěl dozvědět více. Zejména chtěl vědět, kde sloužil. „Kde jsi sloužil?“ zeptal se. William byl zpočátku skeptický ohledně toho, proč mu policista klade tyto otázky. Koneckonců, nebylo to každý den, kdy byl zastavován k výslechu ohledně jeho vojenské služby. Po pár sekundách přišel s odpovědí…

Jel jsem do Iráku

Nakonec William na policistovu otázku odpověděl a řekl mu, že byl kdysi operátorem těžkých kolových vozidel, který se nedávno vrátil ze služby v Iráku. „Odjel jsem do Iráku,“ řekl. „Udělal jsem 15 měsíců z Fort Benning.“ Jediné, co chtěl, bylo vrátit se ke svému každodennímu životu, a teď ho kvůli tomu stáhli. Existoval však velmi dobrý důvod, proč byl policista zvědavý na Williamovu službu v Iráku…

Jeho Syn také sloužil

V tuto chvíli policista Williamovi prozradil, že jeho syn v poslední době také sloužil v Iráku. „Tak dobře.“ Můj syn odešel do Iráku,“ řekl. To byl hlavní důvod, proč se rozhodl mladíka přetáhnout. Chtěl se dozvědět něco o další osobě, která sdílela podobnou zkušenost jako jeho syn. Poté se podělil o další podrobnosti o zkušenosti svého syna v Iráku, které dodaly tomuto příběhu novou úroveň významu…

Nikdy se nevrátil

Bylo to v této fázi rozhovoru, kdy policista řekl něco, co Williamem úplně otřáslo až do morku kostí. Poté, co jeho syn odešel sloužit do Iráku, už se domů nevrátil. Zemřel během své služby. „Nedostal se domů,“ řekl policista, zatímco se začal trhat a snažil se říct něco jiného. Byl to opravdu smutný okamžik. William tam mohl jen stát a poslouchat ho…

Je mi to moc líto

Nedalo se popřít, že William se k policistovi cítil hrozně. Tady byl a užíval si života po návratu z Iráku, zatímco tento policista ztratil svého syna na bitevním poli. Jediné, co veterán mohl udělat, bylo vyjádřit soustrast truchlícímu otci. „Člověče, je mi to tak líto,“ řekl William. Když se pak policajt znovu zvedl a chystal se pokračovat ve svém dni, všiml si něčeho na Williamově přístrojové desce…

Složená Vlajka Na palubní desce

Když policista zvedl hlavu a plánoval nechat Williama pokračovat ve svém dni, všiml si něčeho, co spočívalo na jeho palubní desce. Byla to americká vlajka, která byla záměrně složená. „Vidím, že máš v autě vlajku,“ řekl. Skládání vlajky je armádní zvyk, který ctí padlé vojáky, kteří bojovali za Ameriku. Existoval velmi dobrý důvod, proč si policista všiml složené americké vlajky…

On také jednu má

Jakmile viděl složenou vlajku na Williamově palubní desce, připomnělo mu to složenou vlajku, kterou měl doma. Armáda mu ji dala na památku jeho padlého syna. „Ten, který jsme pro něj dostali! No, je to doma,“ řekl. Právě v tomto okamžiku policista vznesl na Williama podivnou žádost. „Mohu se zeptat?“ zeptal se, čemuž se William z celého srdce zavázal. Ta otázka ho však naprosto zaskočila…

Příležitostná jízda

Toho jarního rána se William brzy probudil a rozhodl se, že si chce vzít svůj pick-up ven a trochu si zatočit. Měl den volna a svět byl opravdu jeho ústřice. Miloval svobodu jízdy po klidné newyorské ulici, kde žádný provoz nepřekážel. Tehdy se podíval na odraz v zrcátku a všiml si, že za ním jede auto.

Mohu tě obejmout?

V tu chvíli se policista Williama zeptal, zda by mohl vystoupit ze svého pickupu a obejmout ho. „Nevadilo by ti vystoupit a přijmout objetí?“ zeptal se ho důstojník. William nejprve shledal žádost trochu překvapivou. Nestává se každý den, aby policista někoho přitáhl, aby ho požádal o objetí. Nebyla to však běžná situace. Poté, co se ho policista zeptal na tuto otázku, propukl v pláč a řekl něco velmi silného…

Připomínáš mi mého syna

Policistovi po tváři začaly stékat slzy, když se Williamovi úplně otevřel. Policajtovi připomínal jeho syna, a proto ho nakonec odtáhl. „Připomínáš mi mého syna.“ Přitáhl jsem tě k sobě,“ řekl. „Myslel jsem, že jsi on.“ Stále tomu nevěřím většinu dní, kdy je pryč.“ Williamovi teď stačilo dát tomu chudákovi, co chtěl – obejmout…

Teplé objetí

V tu chvíli začal William také plakat. Když vystoupil z pickupu, otevřel ruce a „objal toho muže“. „Se slzami v obou očích jsem vystoupil a objal toho muže,“ řekl William. Po tolika bolesti a čase stráveném na bitevním poli byl William pokořen, když sdílel měkké, teplé objetí s jinou osobou. Mohl to být někdo, koho nikdy předtím nepotkal, ale nic to neubralo na tom, jak moc to pro něj znamenalo…

Zdroj:ninjajournalist.com