Zmatení rodiče se diví proč u jejich dětí někdy nastane autoimunní reakce po konzumaci pečiva a jindy ne.

Důvodem je skutečnost, že není pšenice jako pšenice a dokonce to nesouvisí s tím, o jaký druh pšenice se jedná, ani to, zda obsahuje lepek nebo ne. Problém tkví v něčem úplně jiném.

Příběhy jsou už příliš časté než abychom je mohli ignorovat

Já sama jsem se dlouho divila proč u nás doma může můj manžel jíst mnou připravené pečivo, ale když sní v restauraci jediný rohlík zažívá zažívací potíže.

Se pšenicí, o které široká veřejnost neví téměř nic, očividně není něco v pořádku.

Problém sahá daleko za pojmy „organická“ či „neorganická“, „lepek“ či „hybridní pšenice“.

To z toho důvodu, že tatáž běžná pšenice nevyvolává žádné symptomy u osob, které konzumují pšeničné výrobky v jiných městech, zemích či v rozdílných částech světa.

Co se tedy stalo s pšenicí?

Poměrně dlouhou dobu jsem měla podezření, že pšenice hlavně v USA je nepochybně geneticky modifikovaná.

Stále častěji se však objevuje i v jiných zemích, dokonce i tam, kde není pěstování GM povoleno. Zodpovědné jsou za to exporty ať už přímo pšenice nebo mouky, případně výrobků z ní.

Geneticky modifikovaná pšenice, která se nenápadně vkradla do potravinářského průmyslu, se zdála být jediným smysluplným vysvětlením různých zkušeností, o kterých jsem slýchala.

Přemýšlela jsem, že příčinou nemůže být lepek či hybridní pšenice, protože lepek i hybridní pšenice se konzumovaly už tisíce let.

Jednoduše, nedávalo smysl, aby toto bylo důvodem proč má najednou za posledních 5 – 10 let tolik lidí obecně problémy s lepkem a konzumací pšeničných výrobků.

Skutečná příčina toxicity pšenice

Konečně jsem přišla na odpověď, když jsem byla na večeři s jedním známým, který má velmi dobré zkušenosti s procesem zpracování pšenice.

Začala jsem sama zkoumat problematiku pšenice, a zcela upřímně, z mých zjištění jsem zůstala šokovaná.

Dobrou zprávou je, že důvodem proč se stala pšenice v poslední době tak toxickou není její genetická modifikace, jak jsem se původně obávala (díky Bohu!).

Špatnou zprávou je, že problém spočívá ve způsobu sklizně pšenice běžnými zemědělci.

Předtím než si to přečtete bych Vám radila si raději sednout. Zažila jsem lidi, kteří se po vyslechnutí informací o sklizni pšenice rozplakali hrůzou.

Sklizeň pšenice je doslova hrůza

Podle protokolu o sklizni pšenice se pšeničné pole několik dní před sklizní polévají herbicidní přípravkem Roundup.

Proč? Protože vysušená, mrtvá pšenice se méně opotřebovává kombajny a zemědělskými stroji, a umožňuje rychlejší, snadnější a větší sklizeň.

Přípravek Roundup a jiné herbicidy obsahují účinnou smrtící látku glyfosát. Používá se na vysušení pšenice a ječmene několik dní před sklizní a začali ho používat už v roce 1980.

Od té doby se za posledních 15 let stal rutinní záležitostí u většiny zemědělských společností. Jak jsme již uvedli, používá se jako vysušující prvek 7 až 10 dní před sklizní.

Dr. Stephanie Seneffová je členkou Institutu Technologie v Massachusetts (MIT) a věnuje se problematice pšenice do hloubky. Nedávno přednášela na konferenci o výživě v Indianopolis.

Podle jejího tvrzení, vysušování neorganické úrody pšenice glyfosátem jen několik dní před sklizní přišlo do „módy“ koncem 90tých let. Výsledkem je, že většina neorganické pšenice (hlavně v USA, ale zřejmě i v jiných zemích) je nyní kontaminovaná.

Dr. Seneffová vysvětluje, že když vystavíte pšenici jedovatým chemikáliím jakou je i glyfosát, pšenice tak ve skutečnosti vytvoří více semen, čehož výsledkem je o něco větší úroda:

Pšenice se doslova“ změní na semínko „těsně před tím než umře. Při svém posledním výdechu uvolní semínko „, tvrdí Dr. Seneffová.

Podle resortu zemědělství v USA, herbicidy se v roce 2012 použili při 99% tvrdé pšenice, 97% jarní pšenice a při 61% zimní pšenice.

Od roku 1998 to představuje nárůst použití herbicidů o 88% pro pšenici tvrdou, 91% pro jarní pšenici a 47% pro zimní pšenici.

Pěstitel pšenice Keith Lewis o použité metodě říká:

Pěstuji pšenici již 50 let. Vím o jedné velmi často používané metodě, a to že herbicid Roundup (glyfosát) se používá těsně před sklizní.

Roundup je vyvinut na zbavení se plevele v období před sklizní.

Společnost Monsanto, výrobce herbicidu Roundup, tvrdí, že pokud herbicid použijeme u pšenice, kde vlhkost zrna je více než 30%, pšenice tak rychleji dozraje do klasů.

Zemědělci mají tuto metodu v oblibě protože Roundup zahubí pšeničnou rostlinu čímž umožňuje dřívější sklizeň.

Dále uvádí:

Pšeničná pole často dozrávají nerovnoměrně, a proto se před sklizní používá Roundup aby zelenější části polí vyrovnali tím dozrálejším. Výsledkem je, že na méně vyzrálých polích se Roundup dostává přímo do zrna, které je pak takto i sklizené.

„Taková sklizeň však není povolena. Zemědělci to zavádějícím způsobem nazývají „vysušování“.

Lidé, kteří konzumují výrobky z pšeničné mouky tak nepochybně konzumují i ​​nepatrné dávky Roundupu. Je zajímavé, že ječný slad který se používá při výrobě piva, je stažen z trhu když se u něho zjistí postřik Roundupu před sklizní.

Čočka a hrách jsou také staženy z trhu, pokud je u nich prokázán postřik Roundup před sklizní … u pšenice to neplatí.

Tato metoda zemědělce mě značně znepokojuje a měla by více znepokojovat i konzumenty pšeničných výrobků.

článek pokračuje na druhé stránce…