Tetování si většina lidí spojuje hlavně s estetikou, osobním příběhem nebo stylem. Nové vědecké poznatky ale ukazují, že pigment z jehly může mít mnohem hlubší dopad, než se dosud předpokládalo. Výzkum na zvířecích modelech poprvé detailně mapuje, kam tetovací barvy v těle putují a jak ovlivňují imunitní systém i po letech.
Tetování jako otázka veřejného zdraví
Zatímco dříve bylo tetování spíše okrajovou záležitostí, dnes je běžnou součástí života. V Evropě i USA má tetování přibližně 40 % lidí mladších 40 let, což z něj činí téma, které už nelze vnímat jen jako kosmetickou volbu.
Přesto byla bezpečnost tetování dlouho považována za uzavřenou otázku. Po zahojení se tetování bralo jako neškodné, bez širšího dopadu na organismus.
Co se děje s barvou po vpichu do kůže
Nová studie vědců z Institutu pro biomedicínský výzkum při Università della Svizzera italiana, publikovaná v prestižním časopise PNAS, tento pohled zásadně mění.
Tetování probíhá tak, že se pigment opakovaně vpravuje do dermis – hlubší vrstvy kůže, která je bohatá na cévy a imunitní buňky. Pigment má v těle zůstat po celý život. Ukazuje se však, že nezůstává jen „uzamčený“ v kůži.
článek pokračuje na další stránce…