Otto neváhal, přijal ženinu nabídku, dal v práci výpověď a nastěhoval se do domu. Milenec se nikdy nevystěhoval z podkroví, pracoval na literárních dílech, jak je navrhoval a později publikoval.

Bylo to pět let, co se Dolly a její manžel museli přestěhovat do Los Angeles. Manželka byla velmi vynalézavá, když hledala dům, který měl také podkroví, aby se k nim mohl nastěhovat její milenec. Tak spolu žili další čtyři roky.

V roce 1922 se pár zapletl do obrovské kontroverze, které byl Otto svědkem. Milenec se vynořil z podkroví a se dvěma pistolemi v ruce šel přímo do pokoje a zastřelil Dollyina manžela Freda. Policie brzy dorazila na místo a Dolly jim řekla, že lupič zabil jejího manžela. Úřady ženě nevěřily, ale bez důkazů nemohly nic dělat.

Vdova prodala svůj dům a přestěhovala se do jiného, ​​kam ji Otto doprovázel. Její manžel už byl mrtvý a její milenec stále bydlel na půdě.

Dolly nebyla s Ottou spokojená, získala si dalšího milence, právníka Hermana Shapira. Muž byl extrémně vytížený, a tak do záběru vstoupila i třetí milenka. Žena se pokusila zničit důkazy o vraždě, zbraně, které Otto zabil Fredeta, dala svému třetímu milenci, Royi Klumbovi, a požádala je, aby je vykopali.

Muž udělal, o co ho žena požádala, zakopal vražedné zbraně na svém dvoře. O měsíce později se Roy a Dolly rozešli a muž už vdovino tajemství neudržel. Šla na policii a řekla jim, že Dollyin milenec sundal jejího zesnulého manžela z nohou.

Zbraně vyjely, ale policisté nemohli prokázat, že šlo o vražedné zbraně, a nebylo to tak, že by je vlastnil Otto. Případ vraždy skončil o sedm let později, když se Dolly a Shapiro rozešli a právník vše vyřešil policii.

Herman znal přesné detaily příběhu, znal Dollyinu minulost a dokonce se jednou setkal s Ottou, který mu vše řekl. Obvinění vůči Ottovi však vypršela, a tak mohl odejít a zprostil ho obžaloby z vraždy. Dolly seděla také na lavici obžalovaných, ale byla také propuštěna, takže za Fredovu vraždu nebyl nikdo uvězněn. Můžeme však říci, že šlo o jedno z nejbizarnějších cizoložství v historii.

Zdroj:vilagunk.hu