i když už nejsou, pořád budou s vámi.
Jsou v našich vzpomínkách, rodinných příbězích, v památných věcech, v dárcích, které se předávají z generace na generaci. Vaše vnoučata a pravnoučata se o nich dozvědí z vyprávění vašich příběhů.
Prarodiče nás drželi za ruce, když jsme se učili chodit. Naše srdce jim bude patřit navěky. To je to místo, kde našli své přístřeší a přinášejí světlo do našeho života.
Dědeček žije v zažloutlých fotografiích, ne v paměti mobilního telefonu, ve stromu, který kdysi zasadil. Babička žije v šatech, které kdysi ušila.
Vzpomínka na ně žije v každé moudré radě, v jejich příbězích, v uzlech, které nás učili vázat a dokonce i v jamce na bradě, kterou jsme po nich zdědili.
Prarodiče nikdy neumírají. Přizpůsobujeme se jejich chůzi, užíváme si každý den, oceňujeme vůni dobré knihy pocházející z jejich knihovny.
Naši předkové jsou vždy s námi – žijí v paměti pro ty, kteří je milují a každý den si na ně vzpomenou.
Komunikujte častěji se svými příbuznými, nikdy nevíte, kdy to bude jejich poslední den!