Toto je jeden ze silných příběhů, po kterém přečtení ve vás zanechá výrazné dojmy. Vypráví se v něm o dvou nemocných mužích, kteří společně sdíleli nemocniční pokoj.
Čtení vám nezabere mnoho času ale inspiruje vás, možná změní váš pohled na svět.
Jak jsme již zmiňovali výše, příběh vypráví o dvou vážně nemocných mužích, kteří sdíleli jeden z nemocničních pokojů. Oba muži museli trávit v pokoji na lůžku celou dobu, ale jen jeden z nich měl tu možnost, že na hodinu denně se mohl posadit. Sedění mu totiž pomáhalo s odstraněním vody z plic. Měl to ohromné štěstí, že jeho postel byla u okna, takže každý den na jednu hodinu mohl pozorovat, co nového a nádherného se venku děje.
Jak se také později ukázalo, šlo o velmi hodnotného, odvážného muže s dobrou povahou.
Druhý muž takové štěstí neměl, a musel celou dobu ležet na lůžku. To však muže nebránilo, aby se skvěle sblížili. Během dnů, které tam spolu trávili, se o sobě dozvěděli mnoho informací. Hovořili o rodině, přátelích, potomcích… Samotní lékaři a zdravotní sestry byli z jejich vztahu nadšeni.
Druhý muž však měl oproti prvnímu nevýhodu v tom, že jeho lůžko bylo uprostřed pokoje. Nemohl se tedy podívat z okna, co se tam děje. A tady se ukázalo dobře a odvážné srdce prvního pána.
Pokračování na další straně