Sociální pracovnice také zjistila, že Danielle nikdy nenavštívila žádnou školu ani školku a také nikdy nebyla u žádného lékaře. I přesto, že žila se svou matkou i dvěma bratry, neměla žádné základní lidské návyky. Největším problémem pro ni bylo udržet oční kontakt, také nedokázala nijak reagovat na chlad nebo teplo a dokonce neprojevovala žádné emoce ani při bolesti. Ačkoliv nebyla hluchá, neuměla vůbec mluvit, jen jednou ze sebe vydala zvuk, jako kdyby zavrčela.
Po řadě vyšetření se lékaři shodli na tom, že dívka není autistická ani postižená, jediné co jí při jejím vývoji chybělo, byl základní lidský kontakt. Danielle údajně nikdy nevyšla ven z bytu, nikdy neviděla slunce, nikdy se neprošla po trávě. Absence jakéhokoliv lidského kontaktu v ní vyvolala to, že se naprosto stáhla sama do sebe až do takové fáze, že absolutně nereagovala ani na dotyky nebo objetí. Takový stav je opravdu výjimečný, protože na takový typ tělesného kontaktu reagují i děti či lidé s nejhorší formou autismu.
Pokračování na další straně…