Po dlouhých 6 týdnech, které strávila dívka v nemocnici, byla převezena do dětského domova. Pár týdnu po jejích sedmých narozeninách byla také zařazena do první třídy pro děti, které mají speciální potřeby. Pro Danielle, která nikdy nic podobného neviděla ani nezažila, to byl otřesný zážitek. Několik měsíců trvalo, než se přestala před ostatními dětmi ukrývat do skříně a neustále křičet.

Po nějaké době se také úřady rozhodly pro to, aby byla Danielle umístěna do adoptivní rodiny. Dívenky se ujali Bernie a Diane Lierowovi, kteří bohužel dceru nikdy mít nemohli a snažili se Danielle dát všechno, co bylo v jejich silách.

Jak uvedli sami rodiče, první měsíce byly katastrofa. Křičela v podstatě u všeho, co neznala, i při procházce po pláži. Panence, kterou jí dali, ukousala ruce, česání nebo čištění zubů bylo také doprovázeno scénami. Po roce se však situace zcela změnila, rodina to s dívkou nevzdala, protože ji přijali jako svoji vlastní a evidentně se to vyplatilo. Danielle vyrostla o několik centimetrů a její váha se dokonce zdvojnásobila. Chodit na pláž jí už vůbec nedělá žádný problém a dokonce se svými novými rodiči navštěvuje i kostel a terapie, aby se cítila lépe a lépe.

Její biologická matka se své dcery nechtěla vzdát, jenže pokud by tak neudělala, čelila by obvinění z týrání a hrozilo by jí až 20 let ve vězení. Proto raději přistoupila na dohodu, kdy se vzdala veškerých práv na svou dceru a žije v domácím vězení dál se svými syny.

Také se ukázalo, že toto volání na tísňovou linku nebylo jediné. Danielle se sousedé snažili pomoci už dříve, bohužel jejich prosby nebyly vyslyšeny. Kdyby ano, mohla být zachráněna mnohem dříve. Danielle se nikdy nestane obyčejnou dívkou, ale u nové rodiny již dokáže vyjadřovat své emoce a dokáže také dát najevo, zda se jí něco líbí nebo ne. Konečně našla rodinu, která je vděčná za to, že ji má a snaží se pro ni udělat jen to nejlepší.

Zdroj:jenzajimavosti

1
2
3
4
5